Přikrmování včel je součástí péče, kterou každý včelař musí zvládnout. Přirozená snůška nekryje potřeby včelstva po celý rok – a v kritických obdobích může nedostatek potravy vést k oslabení nebo úhynu celého včelstva. Správné přikrmování zachraňuje životy a pomáhá včelstvům přežít zimu, rozvinout se na jaře nebo překlenout bezsnůškové období v létě.
Kdy přikrmovat – klíčová období
Existují čtyři hlavní situace, kdy je přikrmování potřebné nebo vhodné.
Podzimní přikrmování (srpen–září) je nejdůležitějším a nejrozsáhlejším. Cílem je doplnit zásoby medu před zimou. Zdravé silné včelstvo potřebuje na přezimování minimálně 15–20 kg zásob. Pokud tohoto množství nemá (například po vytočení medu, nebo po slabé snůšce), musí včelař deficit doplnit cukrovým roztokem. Přikrmování musí být dokončeno do konce září, aby měly včely čas cukrový roztok zpracovat a odpaříme na správnou vlhkost – pozdní nebo nedokončené přikrmování může vést k fermentaci zásob.
Jarní přikrmování (únor–duben) má jiný charakter. Nejde primárně o doplnění zásob (ty by měly být z podzimního přikrmování dostatečné), ale o stimulaci rozvoje rodiny. Mírné přikrmování malými dávkami (0,5–1 l zředěného roztoku každý 2–3 dny) napodobuje přirozený přítok nektaru a povzbuzuje matku k intenzivnějšímu kladení. Výsledkem je silnější včelstvo vstupující do hlavní snůšky.
Nouze v průběhu roku (červenec–srpen): V bezsnůškovém létě nebo po špatné snůšce (pozdní mráz, sucho, déšť) mohou zásoby rychle ubývat. Rychlá kontrola stavu zásob při každé prohlídce vám umožní včas reagovat. Neváhejte přikrmovat ihned, jakmile zásoby klesnou pod bezpečnou hladinu.
Přikrmování nových oddělků a záchytných rojů: Nové oddělky nemají vybudované zásoby a potřebují podporu pro stavbu plástů a výchovu plodu. Přikrmujte je pravidelně až do doby, kdy se zásoby ustálí na bezpečné hladině.
Čím přikrmovat – typy krmiv
Základním a nejrozšířenějším krmivem je cukrový roztok z řepného cukru (sacharóza). Pro podzimní přikrmování (kdy chcete, aby včely zásoby rychle zpracovaly) se používá hustý roztok v poměru 2:1 (2 díly cukru na 1 díl vody). Pro jarní stimulaci se doporučuje řidší roztok 1:1, který lépe napodobuje přirozený nektar.
Cukrový roztok připravujte z kvalitního bílého cukru a čisté vody. Není třeba vodu vařit, stačí studená voda – cukr se v ní zcela rozpustí. Vyhněte se hnědému cukru, melase nebo jiným nečistým cukreům – tyto obsahují látky, které způsobují průjem, neschopné přezimování a úhyn. Medonosný med jiných chovatelů nepoužívejte jako krmivo – hrozí přenos nemocí (mor, nosematóza).
Kandys (invertní cukr v pevném stavu) je praktičnou alternativou pro zimní přikrmování. Kandys se umísťuje přímo na meziplástní uličky nad zimní chomáč a včely ho konzumují přímo bez nutnosti zpracování. Je vhodný pro doplnění zásob v zimě, kdy nesmíme přidávat kapalný roztok (chlazení a kondenzace vlhkosti).
Pyl nebo pylové náhražky (tzv. proteinová krmiva) jsou nezbytná pro stimulaci jarního rozvoje, zejména v oblastech s chudou jarní snůškou. Přirozený pyl lze sklízet pomocí pylových pastí a uchovávat zmrazený, nebo lze zakoupit komerční pylové náhražky. Bez dostatku bílkovin (pylu) nemohou dělnice produkovat mateří mléčko a vychovávat larvy.
Typy krmítek
Krmítko (feeder) je nádoba, do níž se cukrový roztok nalévá a z níž si ho včely samy odebírají. Existuje několik typů.
Vrchní krmítko (rámkové nebo deska na horní nástavek) je nejpohodlnější – přidáváte krmivo shora bez nutnosti otevírat tělo úlu. Pojme 3–5 litrů roztoku. Nevýhodou může být přístup vody ke vzduchu a riziko utonutí včel. Kvalitní vrchní krmítka mají plovák nebo mřížku.
Rámkové krmítko je zavěšeno místo rámku v hnízdním nástavku. Pojme méně roztoku, ale je přesnější pro kontrolu spotřeby. Nevýhodou je nutnost otevírání úlu při každém doplnění.
Vedlejší krmítko (bucket feeder nebo kbelíkové krmítko) se umísťuje na česno nebo vedle úlu. Je vhodné pro velké dávky krmení, ale hrozí vyvolání loupeže u okolních včelstev.
Jak předejít loupeži
Loupež nastává, když včely z jiných úlů zjistí volně dostupné cukrové zásoby a pokouší se je ukrást. Je to přirozené chování, ale pro napadeného může být fatální – oslabené nebo špatně bráněné včelstvo může být oloupenou „na sucho“. Prevence loupeže při přikrmování zahrnuje: podávejte krmivo ve večerních hodinách (sníží šanci na nalezení cizími letnicemi), zúžte česno na minimum (1–2 cm), neprolévejte roztok mimo krmítko, nepoužívejte venkovní krmítka v bezsnůškovém období.
Přikrmování v zimě
V zimě, pokud zjistíte, že včelstvo hladoví (lehký úl, neklid), nelze přidávat kapalný roztok – chlazení vlhkého vzduchu uvnitř úlu je nebezpečné. Řešením je kandys položený přímo na rámky nad zimní chomáč. Včely ho konzumují bez potřeby letu nebo zpracování a riziko vlhkosti je minimální.
Stav zásob v zimě lze odhadnout zvednutím zadní části úlu – zkušený včelař pozná z váhy přibližný obsah zásob. Lehký úl v lednu nebo únoru je varovným signálem a vyžaduje okamžité přikrmování kandysem.
Přikrmování vody
Voda je nezbytná po celý rok – zejména v létě pro chlazení úlu a na jaře pro ředění krystalického medu. Zajistěte stálou napáječku poblíž stanoviště, doplňujte čerstvou vodou denně v horkém počasí. Teplá voda (z tmavé nádoby ohřáté sluncem) je včelami preferována před studenou.