Výběr nového domova pro roj je jedním z nejvíce studovaných a nejpozoruhodnějších příkladů kolektivního rozhodování v živočišné říši. Tom Seeley z Cornellovy university věnoval tomuto fenoménu desetiletí výzkumu a jeho závěry překvapily vědeckou komunitu svojí sofistikovaností a efektivitou.
Průzkumné včely a jejich role
Hned po usazení roje na dočasném místě část dělnic (5–10 %, typicky 300–500 jedinci) začíná aktivní průzkum okolí. Tyto průzkumné včely (scouts) systematicky prozkoumávají potenciální dutiny v okruhu 1–2 km. Pro každou dutinu hodnotí sérii parametrů: objem (ideálně 40–60 litrů pro evropskou včelu), orientaci a výšku vstupu, vzdálenost od stávajícího shluku (vzdálenější = bezpečnější od predátorů původního úlu), přítomnost starého vosku, větrnost a ochrana před deštěm. Každý parametr má váhu a celkové skóre dutiny se projeví v intenzitě tance průzkumnice.
Waggle dance jako komunikace o kvalitě
Po návratu do roje každá průzkumnice tančí waggle dance – osmičkový tanec přenášející informaci o směru a vzdálenosti dutiny. Klíčovým mechanismem je, že intenzita tance (počet opakování, délka přímé části) odpovídá kvalitě nalezené dutiny. Výjimečně dobrá dutina dostane 100 kol tance; průměrná pouhých 10. Postupně dochází k „soutěži“ různých průzkumnic propagujících různé dutiny. Dutiny s nízkou kvalitou jsou po čase opuštěny – jejich propagátorky přestanou tančit. Kvalitní dutiny přilákají více propagátorek a počet tanců naroste.
Konsenzus – quorum mechanismus
Roj neopustí dočasné místo, dokud nedosáhne kvora – minimálního počtu průzkumnic shodujících se na jednom místě. Výzkumy ukázaly, že kvorum je přibližně 15 průzkumnic současně přítomných v dutině a procházejícím ji. Tento mechanismus zabraňuje ukvapeným rozhodnutím: pouhé dvě průzkumnice s neúplnou informací nemohou vést celý roj na špatné místo. Teprve dosažení kvora spustí fyziologické změny v rojovém shluku (zahřívání aktivitou letního svalu), které aktivují plnohodnotný přelet na vybrané místo.
Stop signál a korekce procesu</h
Průzkumnice, které jsou přesvědčeny o nekvalitě konkrétní dutiny, aktivně zasahují proti jejím propagátorkám pomocí stop signálu (vibrační signál popisovaný v kapitole o komunikaci). Tato inhibice umožňuje průzkumnicím s lepší dutinou dominovat scéně bez nutnosti fyzického konfliktu. Celý proces je příkladem decentralizovaného rozhodování bez centrálního řízení – žádná „šéf-průzkumnice“ neexistuje, ale výsledek je téměř vždy výběr nejlepší dostupné dutiny.
Jak tato znalost pomáhá včelaři při umisťování rojochytů
Znalost preferencí průzkumnic umožňuje efektivně rozmístit rojochyty. Ideální rojochyt má objem 40 litrů, má malý vstup (2,5 cm v průměru nebo 12 cm²), je umístěn ve výšce 3–5 metrů na stromu nebo kůlu, orientován na jih nebo jihovýchod, obsahuje starý tmavý vosk nebo Nasonovový feromont. Průzkumnice takový úl nacházejí snáze a hodnotí ho jako více skórující, než prázdné jednoduché krabice. Úspěšnost takto umístěného rojochytu pro zachycení přirozeného roje je až 60–70 % v průběhu rojové sezóny v dobré lokalitě.