Zásoby medu a pylu jsou energetickou a výživovou rezervou každého včelstva. Jejich správné hodnocení a včasné doplnění jsou klíčem k prevenci vyhladovění – jedné z nejčastějších příčin zimních ztrát a jarního kolapsu. Přitom nadměrné krmení je zbytečnou zátěží a může způsobit zahlcení plodového prostoru tzv. „medem“ na úkor kladení matky.
Jak odhadnout zásoby medu
Nejpřesnější metodou je vážení každého plástu zvlášť – plast s medem váží přibližně 2–4 kg v závislosti na stupni naplnění. Suma hmotnosti všech medných plástů pak dává hrubý odhad zásob. Praktičtějším způsobem je vizuální odhad při prohlídce: plně naplněný a zavíčkovaný rámek Langstrothova formátu obsahuje přibližně 2–3 kg medu. Rámek z poloviny naplněný odpovídá 1–1,5 kg. Nezavíčkovaný nektar má nižší hustotu a část z něj se ještě odpaří – počítáme ho jako cca 60 % ekvivalentu zavíčkovaného medu. Pro praktické účely stačí odhadnout, zda jsou zásoby dostatečné, mírně nedostatečné nebo kriticky nízké.
Minimální zásoby v různých ročních obdobích
Potřeba zásob se mění s ročním obdobím a silou včelstva. Orientační normy: před zimováním (říjen) – silné včelstvo 15–18 kg, slabé 10–12 kg; v lednu–únoru (začátek kladení) – minimálně 8 kg pro silné, 5 kg pro slabé; v jarním rozvoji (duben) – minimálně 5 kg průběžně doplňovaných přírodem nebo krmením; v létě při bezsnůšce – zásoby nesmí klesnout pod 3–4 kg, jinak hrozí přerušení kladení. Tyto normy jsou orientační – závisí na teplotě, síle včelstva a dostupnosti přirozené potravy.
Zásoby pylu – nedoceňovaná součást výživy
Zásoby pylu v plástech jsou neméně důležité než zásoby medu, ale bývají přehlíženy. Pyl v plástech rozpoznáme podle charakteristické struktury – buňky s pylem jsou naplněny kompaktní hmotou v různých barvách (žlutá, oranžová, hnědá, modrá) a jsou překryty tenkou vrstvou medu – tzv. perga. Perga je fermentovaný pyl – kombinace biologické dostupnosti a konzervačních vlastností dělá z pergy ideální formu pro střednědobé skladování. Dostatečné zásoby pylu v přilehlých plástech jsou nezbytné pro intenzivní jarní kladení matky. Pokud vizuálně vidíme, že pylové buňky chybí nebo jich je velmi málo, zvažujeme pylové přikrmování.
Kdy a jak přikrmovat
Cukrový sirup (v poměru 1:1 pro jarní stimulaci nebo 2:1 pro tvorbu zimních zásob) podáváme prostřednictvím vrchního, bočního nebo spodního krmítka. Vrchní krmítka (Boardman, Miller) jsou nejvíce používána v Česku. Sirup by měl být čistý, bez konzervantů a ideálně s přídavkem thymolu (protiplísňový účinek). Kyselina citronová nebo vinná (50 ml/10 l sirupu) zabraňuje fermentaci. Přikrmování provádíme večer, aby nevzniklo lupičství. Množství dávkujeme podle potřeby – jarní stimulace je v malých dávkách (0,5–1 l každé 3 dny), podzimní zásobení je v velkých dávkách (5–10 l naráz) pro rychlé naplnění medníku zásobami. Přikrmování ukončíme nejpozději 6–8 týdnů před zimováním, aby dělnice stihly cukrový sirup zpracovat, odledovat a zavíčkovat.