Zimní ztráty jsou jednou z nejnepříjemnějších skutečností včelařského roku. V České republice se průměrné zimní ztráty pohybují okolo 10–15 % včelstev, přičemž roky s extrémním počasím nebo vysokou Varroa infestací přinášejí ztráty výrazně vyšší. Umění správně diagnostikovat příčinu ztráty a následně adekvátně reagovat je klíčovou součástí profesionálního přístupu ke včelařství.
Signály zimní ztráty
Nejzřejmějším signálem je úplné ticho u úlu v době, kdy ostatní včelstva létají. Mrtvé nebo nehybné včely u česna nebo uvnitř úlu bez přítomnosti živých jsou dalším jednoznačným znakem. Při zaklepání na stěnu úlu v zimní období zdravé včelstvo reaguje krátkým bzučením a ihned ztichne – absence reakce naznačuje problém. Na jaře otevřeme česno a pokud nenásleduje žádná reakce ani po delší době, je včelstvo pravděpodobně mrtvé.
Diagnostika příčiny ztráty
Správná diagnóza je nezbytná pro prevenci opakování. Nejčastější příčiny zimních ztrát jsou: 1) Vyhladovění – zásoby medu byly nedostatečné nebo chomáč se nedokázal přesunout ke vzdáleným zásobám; 2) Silná Varroa infestace – podzimní dělnice v důsledku parazitizmu oslabeny, chomáč nedostatečně silný na přežití; 3) Nosemóza – mikrosporidie Nosema ceranae způsobuje úbytěk dělnic i při relativně teplé zimě; 4) Ztráta matky – bez matky se chomáč zmenšuje, termoregulace selhává; 5) Vlhkost – špatně větrané úly produkují kondenzaci, která přispívá k onemocnění a oslabení.
Co dělat s mrtvým včelstvem
Mrtvý úl nikdy neponecháme zavřený bez ošetření. Nejprve provedeme diagnózu: vizuálně prohlédneme plásty, odebereme vzorky včel pro laboratorní analýzu (Nosema, virové infekce), posoudíme zásoby a kondici plodů. Pokud je příčinou ztráty infekční nemoc (hniloba plodu, mor), musíme nahlásit nákazu veterinárnímu lékaři a postupovat podle zákona – spalování nebo jiné úřední likvidace materiálu. Pokud příčina není infekční, lze plásty se zásobami použít pro nová oddělky nebo jako přilepšení oslabených včelstev.
Dezinfekce a příprava pro nové včelstvo
Po odstranění mrtvého včelstva a plástů je nutná dezinfekce úlového tělesa. Základem je mechanické vyčištění zbytků vosku, propolis a mrtvých včel. Pálení plamenem (flamování) vnitřních stěn dřevěného úlu je účinnou metodou dezinfekce. Chemická dezinfekce hydroxidem sodným (louh) je vhodná pro polyuretanové nebo plastové úly. Po dezinfekci necháme úl vyvětrat a osluněním dezinfikovat UV zářením (UV světlo ničí spóry, bakterie i viry) po dobu alespoň 2–3 dní. Teprve poté je úl připraven pro nové obsazení.
Jak ze ztráty poučit a preventivní opatření
Každá zimní ztráta je příležitostí k učení. Preventivní opatření pro příští zimu zahrnují: podzimní kontrolu a léčbu Varroa (cílová infestace pod 1 roztoč na 100 dělnic při naskladnění), kontrolu zásob (minimálně 15–18 kg medu na silné včelstvo, 10–12 kg na slabší), výběr kvality matky (mladá matka = silnější chomáč), větrání úlu (propolis a tuk na česnu brání kondenzaci), ochranu česna před myšmi a ošidky. Systematicky vedená evidence zimních ztrát napříč více lety odhaluje vzory a pomáhá identifikovat slabá místa ve včelařské praxi.