Odchov matek je jednou z nejfascinujících a zároveň nejnáročnějších disciplín včelaření. Schopnost odchovat si vlastní matky dává včelaři nezávislost, umožňuje šlechtění na žádoucí vlastnosti a je základem pro udržení a rozvoj vlastního chovu. Existuje mnoho metod odchovu matek – od jednoduchých záchranných postupů po sofistikované šlechtitelské techniky.
Proč odchovávat vlastní matky
Zakoupená matka je drahá a její původ a vlastnosti nemusí být vždy zaručeny. Vlastní odchov umožňuje vybírat matky z nejlepších včelstev v chovu – nejproduktivnějších, nejklidnějších a nejzdravějších. Průběžný odchov záložních matek je pojistkou pro případ nečekané ztráty matky v hlavním včelstvu.
Odchov matek je také základem pro práci s roji – namísto ponechání přirozeného roje s matkou nejistého původu může zkušený včelař řídit rojení a doplňovat nové rodiny matkami z prověřeného chovu.
Přirozený odchov – záchranné buňky
Nejjednodušší formou odchovu matek je využití přirozených záchranných buněk, které si včelstvo staví samo při ztrátě matky (tiché výměně nebo rojovém pudu). Pokud včelař ponechá bezmatečnému nebo osirovalému včelstvu přístup k mladým larvám, včely si samy vyberou vhodné larvy a přestaví jejich buňky na mateřáky. Tyto záchranné matky mívají obvykle horší kondici (vznikají z larev starších, než je ideální).
Záchranné buňky jsou vhodné pro rychlé záchranné akce, ale pro cílený šlechtitelský odchov jsou nevhodné – nelze kontrolovat, z které larvy matka pochází ani jak stará larva byla při přestavbě.
Larválový přenos – základní šlechtitelská technika
Larválový přenos (grafting) je nejrozšířenější technikou pro profesionální odchov matek. Postup spočívá v přenesení velmi mladých larev (ideálně 12–24 hodin po vylíhnutí, maximálně 36 hodin) z buněk vybraného mateřského včelstva do umělých mateřských misek (pohárků) nasazených na latě nebo do speciálního zařízení (Nicot systém, Jenter systém). Larvy se přenášejí pomocí grafting jehly nebo speciálního přenosového nástroje.
Lata s nasazenými miskami s larvami se vloží do „výchovného“ (startovacího) včelstva, které je bezmatečné nebo silně naplněné dělnicemi. Výchovné včelstvo přijme larvy a začne je krmit mateří kašičkou a přestavuje mateřské misky na plné mateřáky. Po 10 dnech se uzavřené mateřáky rozdistribuují do oplodňováků, kde se matky dokládají, oplodní a začínají klást.
Nicot a Jenter systém – odchov bez přenosu larev
Pro včelaře, kteří nemají zkušenosti s larválovým přenosem nebo mají horší zrak, existují systémy Nicot a Jenter, které umožňují odchov matek bez grafting jehly. Matka se uzavře do speciální klícky upevněné v plástu a naklade vajíčka do připravených pohárků. Po vylíhnutí larev v pohárku se pohárek vyjme a vloží do výchovného včelstva. Odpadá potřeba přenosu larev ručně – pohárek s larvou se přenese celý.
Tyto systémy jsou přesnější z hlediska věku larvy a méně náročné na manuální zručnost. Jsou populární u začátečníků i u menších chovatelů.
Miller metoda a přirozené mateřské misky
Jednodušší alternativou ke graftingu je Miller metoda. Plást z vybraného mateřského včelstva se zářezem ořeže do trojúhelníkového tvaru tak, aby spodní okraj nesl mladé larvy a byl přístupný jako základ pro mateřáky. Tento plást se vloží do výchovného bezmatečného včelstva. Včely samy vyberou larvy na spodním okraji plástu a přestaví je na mateřáky.
Výhodou je jednoduchost, nevýhodou menší kontrola nad výběrem larev a nižší počet odchovaných matek.
Výchovné a odchovné včelstvo
Pro odchov matek je klíčové výchovné (startovací) včelstvo – silná, mladá, dobře zásobená rodina, ideálně dočasně zbavená matky. Silné výchovné včelstvo přijme velké množství mateřských misek a dobře krmí larvy mateří kašičkou. Po 24 hodinách lze přidat finišérské včelstvo (s matkou), kde probíhá dokončení vývoje mateřáků.
Počet odchovaných matek závisí na síle výchovného včelstva a technice – dobrý chovatel může z jednoho cyklu odchovat 20–40 matek.
Oplodňovák a ověření kvality
Uzavřený mateřák (8–10 dní po grafting) se přenese do oplodňováku – malého úlu s malou skupinou dělnic a zásobami. Matka se ve lhůtě 5–10 dní vylíhne, provede orientační a snubní lety a začne klást. Kladení matky se kontroluje po 3–4 týdnech od vylíhnutí. Matky s pravidelným a silným kladením jsou označeny a přesunuty do hlavního chovu.
Hodnocení kvality matek zahrnuje: intenzitu kladení (počet vajíček denně), rovnoměrnost plodového pole, mírnost (chování při prohlídce), délku včelí generace a zimní výkonnost. Šlechtitelé vedou přesné záznamy o výsledcích každé matky pro rozhodování v dalším cyklu výběru.
Chovatelská stanice a spolupráce
Systematický šlechtitelský odchov matek probíhá v chovatelských stanicích – sdruženích nebo jednotlivých chovatelích, kteří koordinují výběr mateřských a trubčích včelstev, výsledky hodnotí a sdílí. V ČR pracuje Svaz chovatelů a šlechtitelů včel a řada krajských chovatelských stanic. Spolupráce v rámci chovatelské stanice umožňuje genetické obohacení a snížení inbreedingu.
Odchov matek je umění, které se rozvíjí s praxí a trpělivostí. Začínající včelař se může pustit do jednoduchých metod (Miller, Nicot systém) a postupně přecházet k sofistikovanějšímu graftingu. Investice do odchovu vlastních matek se vrátí v podobě silnějšího a výkonnějšího chovu.