Přetavování a čištění vosku je nezbytnou součástí hospodaření s tímto hodnotným včelářským produktem. Vyřazené plásty, víčka po odvíčkování medu, propyláky a zachycený vosk z různých zdrojů – to vše lze zpracovat do čistého, použitelného vosku pro výrobu svíček, mezistěn, kosmetiky nebo dalšího prodeje. Správný postup přetavování minimalizuje ztráty a zachovává kvalitu vosku.
Sběr surového vosku – co lze zpracovat
Zdrojů vosku je ve včelíně několik. Víčka medu odebraná při odvíčkování jsou nejčistším zdrojem – obsahují velmi malé množství nečistot. Vyřazené staré plásty jsou bohatým zdrojem, ale obsahují velké množství kakaových residuí (kokony, trus), propolisu a případných pesticidů. Stavební záteky, divoká díla a zápichy jsou rovněž zpracovatelné. Propolis se špatně odděluje od vosku a je vhodné ho sbírat odděleně. Smíchání různě znečistěných vosků je technicky možné, ale výsledná kvalita odpovídá nejhorší složce.
Metody přetavování
Sluneční tavič: Jednoduché zařízení – skřínka s průhledným krytem (sklo nebo polykarbonát), uvnitř sítko nebo plátno a nádoba pro sbírání taveniny. Solární záření zahřeje vnitřek na 65–80°C, vosk se taví a protéká přes sítko, nečistoty (tzv. záteky) zůstanou nad sítem. Sluneční tavič je nejekologičtější metodou, ale je závislý na počasí a trvá déle. Výhodou je nízká teplota (pod 80°C), při níž se vosk zbytečně nedegraduje. Vodní lázeň: Vosk vložíme do síta nebo plátna nad hrnec s vodou. Vaříme vodní párou nebo ponořením do horké vody. Vosk se taví a klesá přes filtrovací vrstvu do vody nebo do nádoby pod ní. Parní tavič: Nejefektivnější pro velké množství – pára vhání teplo do uzavřené komory s voskem.
Čištění vosku po přetavení
Přetavený vosk stále obsahuje nečistoty. Dalším krokem je dekantace a filtrace. Vosk necháme ztadit v nádobě s vodou – nečistoty klesnou ke dnu nebo se zachytí na rozhraní vosk-voda. Tuhý vosk oddelíme a spodní vrstva (zákal) se odříkuje. Pro jemnější čištění přefiltrujeme roztavený vosk přes plátno nebo speciální filtrační vaku. Opakování procesu 2–3× dává výsledek s minimem reziduí. Přidání kyseliny octové nebo sírové do vody při tavení pomáhá precipitovat bílkoviny a propolis – ale tato metoda není vhodná pro ekologický vosk.
Jak poznat kvalitní vosk
Čistý kvalitní vosk je jasně žluté až oranžové barvy, jemně voní medem a vosy, taje při 62–65°C, je tvrdý při pokojové teplotě a křehký (ne plastický nebo vlhký). Šedivá nebo hnědá barva naznačuje kontaminaci propolisem nebo staré residua. Lepkavá nebo plastická konzistence při pokojové teplotě naznačuje přítomnost nečistot nebo parafinu (padělání!). Analyticky lze kvalitu vosku měřit bodem tání, chemickým složením a obsah pesticidů.
Výrobky z včelího vosku
Čistý včelí vosk má řadu využití. Mezistěny jsou největší spotřebou pro samotné včelaře. Svíčky ze včelího vosku jsou prémiovým produktem s čistým spalováním a přirozenou vůní. Kosmetické výrobky (krémy, balzámy, masti) využívají vosk jako emulgátor a ochrannou vrstvu. Vosk jako ochranný prostředek na dřevo, kůži nebo kov je tradičním využitím. Vosk v potravinářství (E901) je povolené potravinářské aditivo pro lesk a ochranu citrusových plodů a bonbónů. Prodej surového nebo přetaveného vosku dalším včelařům nebo řemeslníkům je dobrým způsobem využití přebytků.