Přezimování včelstev je pro mnohé začínající včelaře záhadou a zdrojem obav. Přitom s dobrou přípravou a správnými opatřeními přežije drtivá většina zdravých a dobře zásobených včelstev bez problémů i tu nejkrutější zimu. Klíčem je připravit vše do konce září, protože v říjnu a listopadu je pozdě na zásadní změny.
Nejdůležitější podmínky pro úspěšné přezimování
Zdravé, silné včelstvo s dostatkem zásob přežije v podstatě v jakémkoliv standardním úlu. Tři klíčové podmínky: zdraví (nízká infestace Varroou, bez nosemózy, bez americké hniloby), síla (minimálně 6–8 rámků s včelami = silný chomáč schopný udržet teplo), zásoby (15–20 kg cukrových zásob na dvounástavkový úl).
Varroa léčba před zimováním
Léčba Varroa kyselinou šťavelovou v bezplodém stavu (říjen–prosinec) je absolutní prioritou. Bez ní budou zimní včely napadeny roztoči a jejich zásoby bílkovin v tukových tělíscích budou vyčerpány – výsledkem je oslabení a zánik chomáče v únoru. Počkejte na bezplodý stav (přirozené ukončení plodování, obvykle listopad) a pak aplikujte oxalovou kyselinu sublimací nebo kapkováním.
Zásoby a jejich rozmístění
Zásoby musejí být fyzicky dostupné pro zimní chomáč. Chomáč se pohybuje pomalu a pasivně po plástech směrem nahoru za zásobami – pokud zásoby leží daleko, chomáč k nim nedosáhne a uhyne hlady i přes dostatek medu v úlu. Ideální rozmístění: zásoby nad a po stranách chomáče. Dejte si pozor, aby přímo pod chomáčem nebylo mnoho prázdných buněk nebo cizí plásty bez zásos.
Fyzická příprava úlu
Zúžení česna: v říjnu nasaďte myší zábranku nebo zužte česno na 1–2 cm. To zamezí vstupu myší, které se na zimu nastěhují do teplého úlu a způsobí katastrofální škody. Větráni: zimní větrání musí být vyvážené. Přílišná uzavřenost vede k vlhkosti (konenzace), přílišná otevřenost k prochladnutí. Síťové dno s otevřenou kontrolní podložkou nebo mírně otevřeným česnem je dobrým kompromisem. Ochrana před větrem: úly stojící na větrném místě chraňte slamněnkou, dekou nebo dřevěnou bariérou ze strany převládajících větrů – teplota vně neovlivňuje vnitřní temperaturu chomáče, ale vlhkost a průvany ano.
Zimní klid – co dělat (a nedělat)
Zimní chomáč by měl být co nejméně rušen. Nepoklepávejte na úly, neodkrývejte je bez dobrého důvodu. Jedinou povolenou zimní intervencí je přikrmení kandisem při nedostatku zásob (přes horní otvor bez otevření) a eventuálně jemné zahřátí v extrémně tuhých mrazech. Pravidelně kontrolujte česno – mrtvé včely nesmí ucpat výlet (vypadají jako černý ucpaný kanál). Jednou za měsíc přiložte ucho k úlu a poslechněte si tichý bzukot chomáče – znak života.
Správná příprava na zimování je vyvrcholením celé sezónní práce. Včelař, který ji neodbude, se na jaře dočká silných, zdravých včelstev připravených na novou sezónu.