Jarní prohlídka je pro včelaře jednou z nejdůležitějších akcí roku. Je to první příležitost komplexně posoudit stav přezimovaných včelstev, odhalit problémy a naplánovat sezónu. Správně provedená jarní prohlídka může zachránit ohrožená včelstva a výrazně zvýšit výnosy celé sezóny.
Kdy provádět jarní prohlídku
Jarní prohlídka by měla proběhnout za prvního vhodného dne – teplota musí být alespoň 14–16°C (ideálně 18°C), bez větru a ideálně za slunečného počasí. V ČR to bývá přibližně konec března až polovina dubna, v závislosti na nadmořské výšce a průběhu počasí. Prohlídku v chladnějším počasí provádějte pouze povrchní – česno, příslušenství, povrch plástů – bez vyjímání rámků, abyste neodhladili plod.
Nikdy neprohlížejte za deště, silného větru nebo pod 12°C. Chlad způsobuje, že matka zastaví kladení a plod může zahynout, pokud je odkryt na více než pár minut. Prohlídka v nevhodném počasí dělá více škody než užitku.
Příprava před prohlídkou
Připravte si: dýmák, nástroj na manipulaci s rámky (vytáčecí háček nebo mateří mřížka), zápisník nebo telefon pro záznamy, náhradní rámky s mezistěnami, eventuálně kandiovou pastu. Dýmák by měl produkovat chladný, hustý bílý kouř. Oblečte ochranný oděv.
Před otevřením úlu zakouřete lehce česno (2–3 fouknutí) a počkejte 30–60 sekund. Pak opatrně otevřete úl a zakouřete přes horní mřížku nebo na vrchní rámky. Nepřehánějte to s kouřem – přehnané zakouření mate včely zbytečně a prodlužuje jejich uklidnění.
Co hodnotit při prohlídce
Přítomnost matky a plodu je priorita číslo jedna. Hledejte čerstvá vajíčka (drobné bílé tyčinky stojící svisle v buňkách) – to je nejjistější důkaz přítomnosti kladoucí matky. Larvy různých stáří, uzavřený plod v pravidelných buňkách – to vše svědčí o funkční matce. Pokud vajíčka chybí a plod je starý nebo roztroušený, matka může chybět nebo neklást.
Rozsah plodového tělesa – zdravé jarní včelstvo by mělo mít 3–5 plástů s plodem. Malé plodové těleso (1–2 pláty) svědčí o slabém včelstvu nebo problémech s matkou. Sledujte i pravidelnost plodu – mezery v uzavřeném plodu (tzv. „broušený“ nebo „děravý“ plod) mohou být příznakem americké hniloby nebo varu.
Zásoby – minimálně 5–8 kg medu by mělo být k dispozici. Prázdné pláty nebo jen sporá zásoba jsou varovným signálem – doplňte kandiovou pastu ihned. Zkontrolujte i pyl: alespoň 1–2 pláty s čerstvým pylem jsou znakem zdravého rozvoje.
Přítomnost nemocí – rozlišujte příznaky americké hniloby (tmavě hnědý, vpadlý, kleistý víček s odpudivým zápachem, larvy se táhnou jako nit), evropské hniloby (skroucené, zabarvené larvy v otevřených buňkách) a křídlové virózy (včely s deformovanými křídly – přímý důkaz vysoké infekce roztočem Varroa). Jakékoliv podezření na americkou hniloba okamžitě hlaste místnímu veterináři – je to zákonná povinnost.
Síla včelstva – počet rámků obsazených včelami. Slabá včelstva (méně než 4–5 rámků) zvažte spojit s jiným slabým, ale zdravým včelstvem. Dvě slabá včelstva spojena dají jedno silné, produktivní včelstvo. Slabé včelstvo samostatně jen živoří, nezískaná výnosnou snůšku a snáze podlehne nemocem.
Záznamy a plánování
Každou prohlídku zapisujte – datum, sílu včelstva (počet rámků s plodu a včelami), zásoby, zdravotní stav, stav matky a poznámky o potřebných zásazích. Dobré záznamy jsou základem úspěšného včelaření. Umožňují sledovat vývoj každého včelstva, porovnávat roky a plánovat výběr matek z nejproduktivnějších linií.
Na základě jarní prohlídky naplánujte sezónu: která včelstva potřebují novou matku, kde přidat mezistěny, kde zahájit léčbu Varroou, kde spojit slabá včelstva. Jasný plán na papíře šetří čas a snižuje chyby v průběhu sezóny.
Jarní prohlídka je také ideální čas na revizi a opravu úlového materiálu. Vyměňte prohnilá prkna, zkontrolujte těsnost úlů, dno, česno, vrcní desky. Dobrý fyzický stav úlu chrání včelstvo před plísní, vlhkostí a průvany.