Množství nektaru, které rostlina vyloučí, není konstantní – závisí na řadě klimatických faktorů, z nichž teplota a vlhkost vzduchu patří mezi nejvýznamnější. Pochopení těchto souvislostí pomáhá včelaři lépe odhadnout, kdy lze očekávat vydatnou snůšku.
Optimální teplotní rozmezí
Většina medonosných rostlin nejvíce vylučuje nektar při teplotách mezi 20 a 25 °C, kdy probíhá intenzivní fotosyntéza a zároveň není příliš vysoké odpařování z povrchu květu. Nad 30 °C produkce nektaru u mnoha druhů prudce klesá a nektar navíc rychle zahoustne nebo se z otevřeného květu odpaří.
Vliv vlhkosti vzduchu
Mírně vyšší vzdušná vlhkost, ideálně kolem 60–70 %, podporuje vylučování nektaru a zpomaluje jeho vysychání v květu, což usnadňuje včelám jeho sběr. Naopak velmi suchý vzduch, typický pro letní vlny veder, způsobuje rychlé zahuštění nebo úplné vyschnutí nektaru ještě před příletem včel.
Kombinace vlhkosti půdy a vzduchu
Dostatek vláhy v půdě je stejně důležitý jako vzdušná vlhkost, protože rostlina potřebuje vodu jako výchozí surovinu pro tvorbu nektaru – dlouhotrvající sucho proto snůšku omezuje i přes jinak příznivou teplotu. Naopak déšť v době kvetení nektar z otevřených květů doslova vyplaví a dočasně znemožní jeho sběr.
Praktický dopad na pozorování snůšky
Zkušení včelaři proto sledují nejen teplotu, ale i vlhkost vzduchu a předchozí srážky při odhadu, zda bude následující dny snůška vydatná. Ideální kombinací pro bohatou snůšku je teplé počasí navazující na dostatek srážek v předchozích týdnech, doplněné mírnou vzdušnou vlhkostí bez extrémního sucha nebo deště přímo v době kvetení.