Med je přírodní produkt nesmírné rozmanitosti. Na světě existují stovky druhů medu, z nichž každý nese specifické vlastnosti dané botanickým původem nektaru nebo medovice, ze které byl vyroben. V České republice se nejčastěji setkáme s několika základními druhy, ale i zde je nabídka velmi pestrá. Porozumění rozdílům mezi druhy medu je důležité jak pro včelaře, tak pro spotřebitele.
Třídění medu podle původu
Základní dělení medu je na medový (nektarový) a medovicový. Nektarový med vzniká z nektaru květů, medovicový ze sladkých výměšků hmyzu (mšice, červci), kteří sají mízu ze stromů. Medovicový med je tmavší, méně sladký, s výraznější chuťové komplexitou a minerálně bohatší – obsahuje více draslíku, vápníku a dalších mikroprvků. Je méně vhodný pro zimní krmení včel, protože vysoký obsah minerálních látek zatěžuje jejich trávicí soustavu.
Lipový med
Lipový med patří v České republice k nejoblíbenějším. Vzniká z nektaru lip (Tilia cordata, T. platyphyllos), které kvetou v červnu–červenci. Je světle žlutý až zelenožlutý, s charakteristickou mentolovou, mírně hořkou vůní a výraznou chutí. Obsahuje vyšší množství flavonoidů a éterických olejů, které mu propůjčují antimikrobiální a expektorační (uvolňovací) vlastnosti. V lidovém léčitelství je tradičně používán při nachlazení a zánětech horních cest dýchacích. Lipový med krystalizuje středně rychle – do dvou měsíců od stočení, na jemnou krémovou strukturu.
Řepkový med
Řepkový med je v současnosti jedním z nejhojněji zastoupených druhů u nás, protože řepka olejná (Brassica napus) pokrývá obrovské plochy zemědělské půdy. Kvete v dubnu–květnu a nabízí časnou, vydatnou snůšku. Řepkový med je světle žlutý až bílý, s jemnou sladkou chutí a slabou vůní. Jeho klíčovou vlastností je extrémně rychlá krystalizace – může ztuhnut přímo v plástech, což komplikuje točení. Včelaři musí med vytočit ihned po uzavírkování, nejpozději do 2 týdnů po ukončení snůšky, jinak hrozí zablokování v plástu. Krystalizovaný řepkový med má jemnou, mazlavou konzistenci.
Akátový med
Akátový med pochází z trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia), který kvete v květnu po dobu přibližně dvou týdnů. Tato krátká, ale intenzivní snůška dává světle žlutý med s jemnou, harmonickou chutí a příjemnou vůní. Akátový med je výjimečný svou pomalou krystalizací – díky vysokému podílu fruktózy (kolem 40 %) zůstává tekutý měsíce i roky. To ho dělá velmi oblíbeným u spotřebitelů. Chuťově je jeden z nejjemnějších českých medů, vhodný pro ty, kteří preferují delikátní sladkost bez výrazné chuti.
Pohankový med
Pohankový med je tmavý, intenzivně aromatický med s výraznou, až štiplavou chutí a charakteristickým zápachem, který ne každý oceňuje. Pochází z pohanky (Fagopyrum esculentum), která v ČR není tak hojně pěstovaná jako dříve. Pohankový med má vysoký obsah proteinů, minerálů a antioxidantů – studie prokázaly, že obsahuje více flavonoidů než akátový med, a má tedy výraznější antioxidační efekt. V lidovém léčitelství je ceněn pro cardiovaskulární podporu.
Smrkový (lesní) medovicový med
Smrkový med je typickým zástupcem medovicových medů. Sbírán na horách a v podhorských oblastech, kde smrky tvoří rozsáhlé lesní porosty. Je tmavý (hnědý až černavý), s komplexní, pryskyřičnou chutí a výraznou vůní. Obsahuje nejvíce minerálních látek ze všech běžných druhů – draslík, hořčík, fosfor. Je méně sladký, ale chuťově velmi bohatý. Oblíben je zejména v alternativní medicíně pro obsah enzymaticky aktivních látek. Krystalizuje pomalu.
Slunečnicový med
Slunečnicový med pochází z nektaru slunečnice (Helianthus annuus). Je zlatožlutý, s jemnou vůní a sladkou chutí. Krystalizuje velmi rychle – podobně jako řepkový. Po krystalizaci má pevnou, hrubozrnnou strukturu. Obsahuje relativně vysoký podíl glukózy, proto krystalizace nastává brzy. Je zdrojem flavonoidů a vitaminu E z pylu slunečnice.
Jak rozpoznat pravý jednodruhový med
Označení medu jako jednodruhový (monoflórový) neznamená, že je vyroben výhradně z nektaru jednoho druhu rostliny – to by bylo technicky nemožné zaručit. Dle evropské legislativy stačí, aby dominant botanického původu byl patrný ze senzorických, fyzikálně-chemických a pylových vlastností. Pylová analýza (melissopalynologie) umožňuje odborníkům stanovit botanický původ medu. Spotřebitelé mohou využít organoleptické hodnocení – barva, vůně, chuť a konzistence jsou pro každý druh charakteristické.
Nejjistějším způsobem je nakoupení medu přímo od ověřeného včelaře, který uvede lokalitu a dobu vytáčení. Sezonní a lokální med je zárukou původu a čerstvosti, zatímco průmyslově míchaný med z obchodů bývá směsí různých geografických původů a druhů.
Pro včelaře samotného je znalost druhů medu klíčová při rozhodování o umístění včelnic, načasování vytáčení a přípravě na zimu. Každý druh med klade různé nároky na zpracování a skladování, a včelař, který tyto rozdíly zná, dokáže vyprodukovat kvalitnější produkt s delší trvanlivostí a vyšší tržní hodnotou.