Mor včelího plodu, způsobený bakterií Paenibacillus larvae, je nejzávažnější infekční chorobou včelstev v České republice i celosvětově. Jde o povinně hlásnou nákazu s přísně regulovanou léčbou – přesnění moru je zákonnou povinností každého včelaře a nehlášení je trestným činem. Spolehlivá diagnostika a okamžitá reakce jsou klíčem k prevenci šíření na sousední včelstva.
Původce a biologie
Paenibacillus larvae je grampozitivní sporulující bakterie. Tvoří spóry extrémně odolné vůči vnějším podmínkám – spóry přežívají v medu, vosku a na povrchu úlu desítky let. Přenos se děje prostřednictvím kontaminovaného medu, plástů, vybavení nebo samotných včel. Spóry spolknou larvy při krmení, bakterie se namnoží v trávicím traktu a larva zahyne typicky po zavíčkování – v předzapečetěné nebo časně zapečetěné fázi. Dospělé včely jsou odolné – neonemocní, ale mohou spóry šířit.
Příznaky moru včelího plodu
Klíčové příznaky jsou: 1) Zapuklá, vlhká, tmavá víčka na jinak normálně vypadajícím plástu – víčka jsou propadlá nebo propíchnutá. 2) Nitkovitý test – vložíme zápalku nebo párátko do postižené buňky a vytáhneme: obsah tvoří vlákno délky 2–4 cm před přetržením. Tento test je patognomonický pro AFB – žádná jiná nemoc takový výsledek neprodukuje. 3) Charakteristický zápach – kyselý, hnilotný, popisovaný jako „zkapalněné lepidlo“ nebo „shnilé dřevo v lepkavé formě“. Zápach je silný a nezaměnitelný pro zkušeného diagnostika. 4) Zbytky po zahynutých larvách vyschnou na stěnách buněk v tmavou, pevně přilnutou vrstvu – tyto zbytky (tzv. lyofilizované mumie) jsou bohaté na spóry a tvoří hlavní rezervoár nákazy v úlu.
Odlišení od jiných chorob plodu
Evropská hniloba (EFB) postihuje nezavíčkované larvy – symptomy jsou viditelné v otevřených buňkách, zápach je méně intenzivní a nitkovitý test je negativní. Varroáza způsobuje mozaikový plod s deformovanými vylíhnutými jedinci, ale bez zápachu a bez pozitivního nitkovitého testu. Sacbrood vytváří váčkovou strukturu s tmavou tekutinou, ale bez zápachu moru a bez vlákna. Vápenný plod (chalk brood) produkuje bílé nebo šedočerné mumie bez zápachu. Pokud máme jakékoli pochybnosti, posíláme vzorek postižených plástů do akreditované laboratoře.
Zákonné povinnosti při podezření na mor
Jakmile pojmeme podezření na mor včelího plodu, musíme: 1) Okamžitě přestat přemísťovat vybavení, rámky nebo med z podezřelého včelstva. 2) Neprodleně telefonicky informovat místně příslušného soukromého veterinárního lékaře nebo Státní veterinární správu (SVS). 3) Nechat si odebrat vzorky pro laboratorní potvrzení. 4) Do potvrzení nebo vyloučení diagnózy neprovádět žádné zásahy bez souhlasu veterinárního lékaře. Potvrzení diagnózy zahájí veterinárně správní řízení – bude nařízeno zneškodnění napadených včelstev a plástů (zpravidla spalováním), dezinfekce a sledování okolních včelstev.
Prevence moru
Nejúčinnější prevencí je zabránění vstupu kontaminovaného materiálu do zdravého včelstva. Nikdy nepřebíráme plásty, med ani vybavení neznámého původu. Roje zachycené v přírodě pocházejí z neznámých zdrojů – před začleněním do včelína je umisťujeme do karantény na čistých plástech s měsíčním sledováním. Pravidelná dezinfekce vybavení a výměna starých plástů snižuje zásobník spór. Silná, zdravá a hygienicky aktivní včelstva mají přirozeně nižší náchylnost – dělnice s vysokou čistecí aktivitou odstraňují mrtvé larvy dříve, než spóry proliferují.