Zdraví včelstva je prioritou každého zodpovědného včelaře. Vedle varroázy, která je popsána samostatně, existuje celá řada dalších chorob a škůdců, kteří mohou ohrozit nebo zničit včelstvo. Schopnost rozpoznat příznaky onemocnění a znát základy prevence a léčby je nezbytnou součástí vzdělání každého včelaře.
Mor včelího plodu (American foulbrood)
Mor včelího plodu způsobený bakterií Paenibacillus larvae je nejzávažnějším onemocněním včelí plodu. Jde o vysoce nakažlivé a zákonem sledované onemocnění – jeho výskyt je povinně hlásit veterinárním orgánům. Spóry moru přežívají v dřevěných úlech a na vosku desítky až stovky let a jsou odolné vůči běžné dezinfekci.
Příznaky moru: uzavřené buňky plodu mají propadlá, perforovaná nebo nerovná víčka tmavé barvy. Obsah buňky (uhynulá larva) je hnědý, mazlavý, táhne se do vláken při dotknutí dřívkem nebo zápalkou (tzv. „nit test“ – při vytažení dřívka se larva táhne do vlákna déle než 1 cm). Charakteristický lepkavý, nakysle-sladký nebo hnilobný zápach. Mrtvé larvy jsou přisušeny ke stěnám buněk ve tvar jazyka.
Léčba moru je v ČR regulovaná – při potvrzení onemocnění veterinárním lékařem nařizuje úřad zpravidla likvidaci úlu spálením nebo dezinfekci. Vlastní léčba antibiotiky není povolena. Prevence: nekupovat použité úly neznámého původu, nekrmit cizím medem, dezinfikovat nástroje mezi včelstvy.
Evropský hnilák (European foulbrood)
Méně závažný než americký mor, způsobený bakterií Melissococcus plutonius. Napadá mladší larvy (před uzavřením). Příznaky: otevřené buňky s hnědnoucími, skvrnitými larvami ve zkroucené nebo nezdravé poloze, přítomnost zápachu (kyselý). Na rozdíl od moru „nit test“ negativní – larva se netáhne do vlákna.
Evropský hnilák se vyskytuje zejména při stresu (hladovění, chlad), slabých včelstvech nebo při špatné výživě. Silná rodina s dobrou matkou si s ním obvykle poradí sama. Léčba spočívá v posílení včelstva, přikrmování a případném veterinárním zásahu.
Nosematóza
Nosematóza je onemocnění způsobené mikrosporiemi rodu Nosema – Nosema apis a Nosema ceranae. Oba druhy napadají střevní buňky dělnic, narušují trávení a zkracují život. Nosema ceranae je v Evropě rozšířenější a nebezpečnější – může způsobit tiché vymírání včelstev bez výrazných viditelných příznaků.
Příznaky nosematózy: průjmové skvrny na česnu a přední stěně úlu (zejména na jaře po zimování), slabnutí a úhyn dospělých včel před česnem, neschopnost čistících letů při zimování, náhlé „tiché“ vymírání bez zjevné příčiny. Diagnózu potvrdí mikroskopické vyšetření vzorku včel.
Prevence: dobrý podzimní rozvoj zimních dělnic, správné zimování, dostatek zásob, zdravé plásty. Léčba Nosema apis (kyselina fumagilová) je historicky dostupná, ale vůči Nosema ceranae méně účinná. Moderní přístupy zahrnují výměnu matek na odolné linie a poctivou podzimní přípravu.
Mešnice (vakovcová hniloba plodu – Sacbrood)
Onemocnění způsobené virem Sacbrood virus (SBV). Napadá larvy – mrtvá larva zůstane uzavřena ve svém posledním svleku (kutikule) jako malý váček naplněný tekutinou. Víčko nad takovou larvou je tmavé a propadlé. Nemoc je relativně benigní – silná rodina si s ní obvykle poradí sama prostřednictvím hygieny (včely odstraňují nemocný plod). Výskyt se zvyšuje při stresu a špatné výživě.
Křídlový virus (DWV – Deformed Wing Virus)
Virus deformovaného křídla je přenášen roztoči Varroa destructor a je jednou z hlavních příčin úhynu včelstev v důsledku varroázy. Nakažené dělnice se vyvíjejí s deformovanými (zkroucenými, zkrácenými) křídly a nejsou schopné letu. Při vysoké infestaci Varroa destruktorem se virus rapidně šíří a celé včelstvo může zkolabovat. Léčba spočívá v důsledné kontrole varroázy.
Voška včelí (Braula coeca)
Malý bezkřídlý hmyz parazitující na dospělých včelách, zejména na matkách. Krade potravu z úst matky. V dnešní době je vzácnější díky léčbě varroázy (amitrázová léčba je i proti vošce účinná). Přítomnost vošky na matce snižuje její životnost a plodnost.
Moli voskoví (Galleria mellonella a Achroia grisella)
Larvy voskových molů poškozují plásty – prokousávají tunel v plástech a zanechávají síťovité zámotkové hodváby. Silné a zdravé včelstvo se s moly vypořádá samo. Moli jsou problémem ve slabých nebo bezmatečných včelstvech, v uskladněných prázdných plástech a ve sběru starého vosku.
Uskladněné plásty chraňte mrazením (pod -15 °C po dobu 24 hodin) nebo aplikací kyseliny octové v uzavřených nádobách. Plásty skladujte v suchém, chladném a větraném prostoru.
Malý úlový brouk (Aethina tumida)
Původem z Afriky, tento invazní parazit se šíří do Evropy. V ČR dosud nebyl potvrzen, ale je na seznamu sledovaných škůdců. Larvy brouků poškozují plásty, fermentují zásoby medu a ničí plod. Veterinární orgány sledují jeho případný výskyt. Při nálezu podezřelého brouku kontaktujte veterinární správu.
Prevence jako základ zdravého chovu
Nejúčinnější „léčbou“ jsou preventivní opatření: silná, zdravá včelstva s mladou matkou odolají většině chorob lépe než slabá a stresovaná. Pravidelné prohlídky a včasná identifikace problémů jsou klíčové. Dodržujte hygienu – dezinfikujte nástroje, nevyměňujte plásty mezi neznámými včelstvy, nepoužívejte cizí med jako krmivo. A vždy léčte varroázu – tím ochráníte zdraví celého včelstva před většinou viróz přenášených roztoči.