Včely hrají nezastupitelnou roli v ekosystémech a zemědělství prostřednictvím opylování. Bez včel by zmizela třetina potravin, které každý den konzumujeme – ovoce, zelenina, ořechy, luštěniny. Pochopení ekologického a ekonomického přínosu včel pomáhá každému včelaři lépe pochopit smysl svého koníčku a komunikovat ho veřejnosti.
Co je opylování a proč je důležité
Opylování je přenos pylových zrn z tyčinek (samčí pohlavní orgán) na blizny (samičí pohlavní orgán) květů, což umožňuje oplodnění a tvorbu semen a plodů. Naprostá většina kvetoucích rostlin (přes 80 %) závisí na hmyzích opylovalích – a včela medonosná (Apis mellifera) je při zdaleka nejdůležitějším komerčním opylovačem na světě.
Ekonomická hodnota opylování je obrovská. Podle různých studií přispívá hmyzí opylování světové zemědělské produkci hodnotou 150–600 miliard USD ročně. V Evropě tato hodnota přesahuje 15 miliard EUR ročně. V České republice se přínosy opylování zemědělských plodin odhadují na desítky miliard korun ročně – mnohonásobně více, než je hodnota samotného medu.
Které plodiny závisí na opylování včelami
Jabloně, hrušně, třešně, slivy, meruňky, broskve – všechny ovoce ze skupiny jadrovin a peckovin jsou téměř zcela závislé na hmyzím opylování. Bez včel by sklizně klesky o 50–90 %. Jahody, maliny, borůvky a angrešt závisejí na opylení pro plnou velikost a kvalitu plodů. Hrách, fazole, sója – důležité bílkovinné plodiny závisejí na opylení. Řepka olejná, slunečnice a hořčice jsou klíčovými průmyslovými plodinami s masivním přínosem z opylení.
Zajímavostí je, že pšenice, žito, ječmen a kukuřice jsou opylovány větrem a na včelách nezávisejí. Nicméně biologická rozmanitost opylovaných rostlin, na které závisíme pro kvalitní a pestrou stravu, je bez včel ohrožena.
Divoké opylovače a jejich ochrana
Vedle včely medonosné existuje v České republice přes 700 druhů divokých včel (čmeláci, samotářské včely, jako jsou drvodělky, kutilky nebo listorozci), motýlů, much, vos a brouků, kteří se podílejí na opylování. Tyto divoké opylovače jsou v posledních desetiletích ohroženy ztrátou stanovišť, chemizací zemědělství a klimatickými změnami.
Domácí včelaření a chov včely medonosné je cenný, ale není plnohodnotnou náhradou za ochranu divokých opylovačů. Chov divokých včel (speciální hmyzí hotely, výsadba kvetoucích rostlin, omezení pesticicidů) je rovnocenně důležitý pro ekosystémové služby.
Hrozby pro opylování
Populace opylovačů celosvětově klesají. Příčiny jsou dobře zdokumentovány: ztráta přirozeného stanoviště (zánik luk, remízků, drobné krajinné struktury), chemizace zemědělství (insekticidy, herbicidy, fungicidy), monokulturní zemědělství s omezenou nabídkou pestrých zdrojů potravy, invazní druhy parazitů (Varroa destructor, Nosema ceranae), klimatická změna (fenologická nesoulad – rostliny kvetou v jiný čas, než jsou přítomni opylovači) a světelné znečištění (narušení nočního opylování).
Podle některých studií může populace některých divokých druhů včel klesat o 3–5 % ročně. Tento trend není nevratný, ale vyžaduje aktivní opatření na úrovni zemědělské politiky, územního plánování a individuálního chování.
Co může každý včelař udělat pro opylování
Jako včelař jste přirozeným advokátem opylovačů. Aktivně komunikujte s okolím – s farmáři, obcemi, školami – o důležitosti opylování. Podporujte výsadbu kvetoucích pásů na zemědělských pozemcích. Zasazujte se o omezení pesticidů v době kvetení. Vzdělávejte veřejnost – mnoho lidí stále neví, odkud pochází jídlo na jejich stole.
Ve svém zahradě a okolí plante medonosné rostliny s dlouhou dobou kvetení: lípa, jabloň, jetel, facélie, borák, svazenka, levandule, máta, dobromysl. Ponechávejte části zahrady bez sekání (divocí opylovači hnízdí v půdě nebo v dutinách dřeva). Instalujte hmyzí hotely nebo jednoduché drřevěné špalky s vyvrtanými otvory pro samotářské včely.
Odpovědnost včelaře vůči zemědělcům
Blízkost včelstev a zemědělských pozemků přináší vzájemné výhody – ale i odpovědnosti. Včelař by měl spolupracovat s okolními farmáři, informovat je o poloze svých úlů a spolupracovat při aplikaci pesticidů. Farmář by měl informovat včelaře o plánovaném postřiku, aby mohl včelař uzavřít česna nebo přesunout včelstva. Zákon ukládá farmářům povinnost postřikovat mimo dobu kvetení a za bezvětrného počasí, ale praktická spolupráce je efektivnější než spoléhání se na zákonné sankce.
Při otravě pesticidem kontaktujte ihned SVS, odeberte vzorky mrtvých včel a nektaru do uzavřených nádobek a uchovejte v chladu. Tyto vzorky jsou základem pro laboratorní analýzu a případné uplatnění náhrady škody od pojišťovny nebo od původce otravy.