Rojení je přirozeným reprodukčním mechanismem včelstva jako superorganismu. Zatímco pro přírodní populaci je rojení způsobem šíření a rozmnožování, pro včelaře představuje ztrátu části pracovní síly a medu. Pochopení příčin rojení a schopnost včas rozpoznat rojovou náladu je klíčovou dovedností, která odlišuje dobrého včelaře od průměrného.
Biologické příčiny rojení
Rojení je evoluční strategií včelstva k reprodukci – kolonie se dělí na dvě části, čímž se duplikuje genetická informace a zvyšuje počet kolonií v oblasti. Z pohledu včelí biologie je rojení ideální: silná, úspěšná kolonie produkuje „dceru“ – nový roj s osvědčenou genetikou.
Bezprostřední spouštěče rojení jsou: přeplnění úlu (nedostatek prostoru pro matku k kladení, pro med nebo pro dělnice), přetlak letní generace dělnic bez dostatečné práce, stárnutí matky (méně feromonů), genetická predispozice k rojení. Rojení je typicky sezónním jevem – největší vlna nastává v květnu–červnu při výstavbě plodového tělesa po jarním rozvoji.
Příznaky rojové nálady
Rojová nálada se nevyvíjí přes noc – jde o postupný proces, který lze odhalit při pravidelných prohlídkách. Nejranější příznaky jsou: zvýšená přítomnost trubců (jejich výchova předchází rojení), stavba miskovitých zárodků na spodních lištách rámků (misek budoucích matečníků), přeplnění medníku medem bez prostoru pro matku. Pokročilé příznaky: otevřené matečníky s larvami, „závěsy“ – skupiny dělnic visící před česnem (tzv. fúzy), přetlak létavek u česna.
Otevřené matečníky s larvami nebo vajíčky jsou signálem, že rojový proces začal. Zavíčkované matečníky znamenají, že roj je bezprostředně blízko – stará matka s rojem odletí přibližně 7–8 dní po zavíčkování prvního matečníku. V tento moment je odvabení roje obtížné a včelař musí jednat rychle.
Sezónní průběh rojení
Rojová sezóna vrcholí v ČR typicky v květnu–červnu, se druhým menším vrcholem někdy v červenci. Ranní a dopolední hodiny jsou nejčastějším časem, kdy roj odletí – létavky jsou doma a matka je mobilní. Roj se nejprve usadí na blízkém stromu, plotě nebo jiném objektu ve shluku (divočák), kde čeká průzkumné včely. Po nalezení vhodné dutiny celý roj odletí na nové stanoviště.
Jak se liší roj primární a sekundární
Primární roj odletí se starou matkou – je to zpravidla nejpočetnější roj a jde jako první. Po vylíhnutí nové matky v původním úlu může odletět sekundární roj (afterswarm) s mladou panenskou matkou – je menší. Někdy odlétají i terciární roje. Každý odletěný roj oslabuje původní včelstvo a snižuje výnos medu.
Jak rychle reagovat
Při nálezu prvních matečníků s larvami je čas na preventivní zásah. Možnosti: umělé rozdělení (oddělit matku s částí plodu do nového úlu, ponechat v původním 1–2 nejlepší matečníky), vystavění odkryté plodové plochy (přidat prázdné rámky k plodovému tělesu pro kladení), výměna matky za mladší. Rychlá reakce zachrání včelstvo i výnos.
Schopnost přečíst rojové signály a reagovat dříve, než roj odletí, je jednou z nejcennějších dovedností zkušeného včelaře. Pravidelné, systematické kontroly jsou nejlepší prevencí.