Zimní chumáč je shluk včel, které se navzájem tisknou v kompaktní kouli kolem zásob, čímž si díky svalové aktivitě a izolačnímu efektu vlastních těl udržují uvnitř chumáče teplotu potřebnou pro přežití mrazivého období.
Struktura chumáče
Vnější vrstva chumáče funguje jako izolace – včely jsou zde namačkané těsně na sebe a chrání vnitřek před chladem. Uvnitř je teplota výrazně vyšší, kolem matky se navíc udržuje ještě teplejší jádro.
Jak se teplo vytváří
Teplo vzniká svalovou aktivitou včel – rychlým vibrováním letových svalů, aniž by přitom pohybovaly křídly. Tímto mechanismem dokáže chumáč i za silných mrazů udržet uvnitř teplotu blízkou dvaceti stupňům Celsia.
Pohyb chumáče během zimy
Chumáč se pomalu posouvá po plástech směrem k zásobám medu, přičemž včely na vnějším a vnitřním okraji se pravidelně střídají, aby žádná jedinec dlouhodobě nepromrzal na chladnějším povrchu.

